Rédová: Migrace se používá jako demografická záplata. Nízká porodnost Čechů se ale neřeší
Paní zastupitelko, data Českého statistického úřadu ukazují, že se v České republice rodí historicky nejméně dětí. Co je hlavní příčinou nezájmu o pořízení vlastních dětí? Nakolik je tento problém akutní pro Česko a Evropu?
Politici i část médií to vysvětlují změnou životního stylu, kariérismem nebo pohodlností mladé generace. Jenže to je zjednodušený a alibistický výklad. Skutečný problém je mnohem hlubší a nepohodlnější. Nejde o to, že by mladí lidé děti nechtěli. Jde o to, že ztratili důvěru ve stát a v budoucnost.
V dnešním Česku je mít dítě spojeno s ekonomickým i psychickým rizikem. Nedostupné bydlení, nejisté pracovní podmínky, drahé energie, přetížené zdravotnictví a školství, to všechno mladým lidem jasně říká, že rodina není priorita, ale zátěž.
Stát od rodičů očekává, že budou pracovat, vychovávat děti, odvádět daně, ale ve chvíli, kdy pomoc skutečně potřebují, často slyší jen výmluvy, tabulky a prázdné sliby.
Tohle není nezájem o děti. To je logická reakce na systém, který rodičovství nechrání.
Podle nové statistiky plzeňské matriky má třetina novorozenců ve městě za rodiče cizince. Co si o tomto trendu myslíte? Jak ho vnímáte v kontextu se stárnutím domácí české populace?
Proč cizinci rodí víc? Protože systém jim vychází vstříc.
Jedním z nejvíce citlivých, ale reálných témat je fakt, že v některých městech, například v Plzni, má už třetina novorozenců rodiče cizince. A je potřeba říct otevřeně proč. Cizinci v Česku často rodí více dětí proto, že pro ně stát vytváří konkrétní, cílené a funkční podmínky. Nejde o emoce ani nenávist. Jde o fakta, lepší dostupnost sociální podpory, asistence při vyřizování, ubytovací programy, větší míra tolerance systému. Oproti tomu české rodiny narážejí na byrokracii, nedostatek míst ve školkách, pocit, že „si mají poradit samy“.
Výsledkem je absurdní stav, kdy vlastní obyvatelé mají horší podmínky než ti, kteří přišli zvenčí. Migrace se tak používá jako demografická záplata, zatímco skutečný problém, nízká porodnost domácí populace, zůstává neřešen.
Pokles porodnosti se časově velmi výrazně kryje s obdobím pandemie a masivní vakcinační kampaně proti covidu-19. Oficiální místa opakují, že vakcíny nemají vliv na plodnost. Jenže neexistují dlouhodobá data, nebyly provedeny seriózní studie dopadů na reprodukční zdraví, byly hlášeny poruchy cyklu, hormonální výkyvy a potraty, a hlavně byla systematicky potlačována jakákoli pochybnost.
I kdyby někdo chtěl biologický dopad zpochybňovat, psychologický a společenský dopad je nepopíratelný strach, stres, ztráta důvěry ve zdravotnictví, odkládání rodičovství.
Tvářit se, že pandemická éra neměla vliv na rozhodování lidí o dětech, je buď naivní, nebo nepoctivé.
Měla by podle vás nová vláda učinit komplexní kroky pro zvýšení porodnosti u svých občanů? Co by podle Vás bylo v dnešních době nejúčinnější?
Pokud vláda myslí porodnost vážně, musí přestat s kosmetickými opatřeními a prázdnými slogany. Jednorázové dávky nebo plakáty rodiny nezachrání.
Skutečně účinné kroky by musely zahrnovat reálně dostupné bydlení pro mladé rodiny, dlouhodobé zvýhodnění pracujících rodičů, ne jen sliby, funkční síť školek a jeslí, flexibilní pracovní podmínky bez trestání rodičů, otevřené vyhodnocení pandemických opatření a jejich dopadů, rovné zacházení s domácími rodinami, ne systém, který zvýhodňuje jedny a druhé nechává padnout. Bez návratu důvěry žádná porodnost růst nebude.
Nízká porodnost není chybou mladých lidí. Je to výsledek dlouhodobého selhání státu, politiky a hodnotového nastavení společnosti.
Migrace problém neřeší, jen ho odsouvá. Pandemická éra důvěru zlomila. A bez zásadní změny přístupu se statistiky budou dál propadat. Otázka už nezní, jestli to bude mít následky. Otázka zní jen jak tvrdé budou.
Děkujeme za rozhovor!
