Žloutenka přežívá na bankovkách i několik týdnů. Epidemiolog Beran radí, jak se před nemocí chránit

Počet nemocných žloutenkou typu A v Praze je pětadvacetkrát větší než loni za celý rok. Lékaři v metropoli k pondělku zachytili 939 nakažených; přitom za celý loňský rok bylo nemocných v metropoli pouze 37. V minulém roce bylo ohnisko této nemoci v Ostravě. Je podle vás situace nyní kritická?

Myslím si, že situace není kritická, protože nemocných může být až desítky tisíc, je jen podceněné očkování. Pokud by se lidé nechali například místo jedné dávky přeočkování proti klíšťové meningoencefalitidě očkovat proti žloutence A, udělali by pro své zdraví opravdu hodně. Nikdo ve společnosti ale neměl v minulých letech očkování proti žloutence A jako prioritu, a to i přesto, že jedna dávka chrání na několik let a aplikace druhé dávky ji prodlužuje na celý život. Proto se očkování určitě vyplatí. Kdo je očkován, neonemocní. Zde je ochrana, na rozdíl od očkování proti Covid-19 či chřipce, vysoká a není prolamována.

Počet nemocných žloutenkou graduje již řadu měsíců. Proč se ji dosud nepovedlo zkrotit?

Protože na rozdíl od populace před 50 lety nejsme žloutenkou A promořeni. Dříve to bylo tak, že v dětství děti onemocnění prodělaly jen s mírnými příznaky nebo dokonce bez příznaků a po prodělání onemocnění byly chráněny celý život. Díky vyššímu hygienickému standardu se onemocnění v posledních 40 letech nešířilo, a tak vznikaly celé generace mladých lidí či lidí středního věku, kteří onemocnění neprodělali. U nich infekce může probíhat daleko hůře než u dětí a není vzácné, že se na onemocnění umírá. Bezpříznakové děti je těžké identifikovat. Je známým pravidlem, že se děti infikují v létě o prázdninách a bezpříznakově onemocnění přinesou s novým školním rokem do školy, kde virus předají dalším dětem, a ty ho přinesou svým rodičům. A tak po inkubační době okolo 6 týdnů je vidět vyšší výskyt u dospělé populace na podzim, protože bezpříznakový průběh u dospělých je velmi vzácný.

Mohl byste doporučit, jak se tomuto onemocnění v současné době vyvarovat?

Onemocnění se nedá moc vyvarovat, protože virus VHA může přetrvávat na bankovkách i několik týdnů. Je vhodné si umývat ruce mýdlem i několikrát za den, ale i přes všechna opatření k onemocnění může dojít.

Zájem o očkování se v souvislosti se šířením nákazy zdvojnásobil. Některá místa hlásí nedostatek očkovacích látek. Proč k tomu dochází? Lze očkování provádět v jiném regionu než tam, kde zájemce o očkování v současné době bydlí?

Očkovací látky a jejich dodávky jsou předem dohodnuté a jen velmi těžko se navyšují, protože produkční linky výrobců nevyrábějí jen jednu vakcínu (proti žloutence A), ale i jiné vakcíny. Navíc, pokud je nedostatek vakcín a v jiném státě nadbytek, je nutné vakcíny dát do nových krabiček s českým popisem a s novými příbalovými informacemi. To dovoz prodražuje a zpomaluje, protože přebalení se musí udělat ve velké lednici. Očkování můžete podstoupit kdekoliv, jde o hrazenou vakcinaci.

Co podle Vás může zajistit nový ministr zdravotnictví v nové vládě, aby zmírnil následky vypuknutí této nebezpečné nemoci?

a. Dohodnout s výrobci větší dodávky vakcín proti žloutence A za nižší ceny,

b. Požádat všechny zdravotní pojišťovny o vyšší úhradu první dávky vakcíny, např. z 500 na 1000 Kč nebo i 1500 Kč,

c. Informovat občany o tom, že každý buď onemocnění prodělá, nebo se nechá očkovat, a že ochrana po první dávce je několik let a po dvou dávkách celoživotní,

d. Informovat občany o tom, že ve věku nad 40 let může mít onemocnění těžší průběh, a že i očkovaný člověk může stolicí virus přenášet.

Děkujeme za rozhovor!