Kobza: Ten, kdo volá po 5 % HDP na zbrojení, je buď ekonomický analfabet, nebo pracuje proti ČR
Pane poslanče, jak hodnotíte výsledky amerických útoků na íránská jaderná zařízení a následné příměří? Povede to k úplnému uzavření íránského jaderného programu?
Zde je zapotřebí rozdělit jednotlivé kategorie jaderného programu:
a. vědecký, výzkumný;
b. lékařský;
c. energetický;
d. vojenský.
Předpokládám, že se bavíme o vojenské části. Nikdo dosud neprokázal, že by Íránci pracovali na vývoji jaderné zbraně. Mimochodem, ještě nedávno také politická šéfka všech zpravodajských služeb USA Tulsi Gabbardová konstatovala, že nejsou důkazy o iránské výrobě jaderné zbraně.
Proto nepředpokládám, že by došlo k ukončení ostatních (civilních) částí jaderného programu.
Vzhledem k informacím, které byly v médiích, že před podzemní továrnou Fordo stály pár dní před americkým útokem kolony kamionů, které něco někam odvážely, a s ohledem na vyjádření prezidenta Trumpa, který poděkoval Íráncům, že informovali o odvetném útoku, jsem toho názoru, že šlo oboustranně o symbolickou akci. Cesta k cíli vede cca 1 000 km íránským vzdušným prostorem a stejně zpět. Proto mi přijde podivné, že by po útočících letadlech nikdo nestřílel.
Mohou události íránsko-izraelského konfliktu v dohledné době vyvolat velký konflikt na Blízkém východě? Vedla by taková eskalace k revizi energetické politiky EU?
Myslím, že premiér Netanyahu, kterému kvůli masakrům v Gaze teče politicky do bot, by si to jistě přál. Podle mě potřebuje válku, kde bude vystupovat jako zachránce Izraele, aby se udržel u moci. Od EU nečekám žádné racionální řešení takové situace ani revizi žádné z jejích politik.
Velký konflikt na Blízkém východě by nepochybně měl silné dopady na energetiku ve světě v tom smyslu, že by brutálně zdražil ceny energetických komodit i ropy, protože by v jeho rámci zcela jistě došlo k útokům na zařízení energetické infrastruktury i k uzavření dopravních cest pro transport ropy či zkapalněného plynu. A tím úplně posledním, kdo by měl v tomto ohledu na cokoli vliv, by byla EU.
Na summitu NATO v Haagu se členské státy aliance zavázaly vynaložit do roku 2035 5 % HDP na obranu. Jaké má česká vláda možnosti navýšit více než 2,5krát financování národní obrany v příštích 10 letech? Pomocí čeho bude Česká republika tyto výdaje financovat?
Česká vláda žádné takové možnosti nemá, protože nemá zdroje. To znamená, že by tyto zvýšené výdaje musely být pokryty zvýšenými půjčkami, a došlo by tedy k drastickému navýšení státního dluhu. Podle mě se NATO transformovalo do nákupního společenství převážně amerických zbraní. Mám řadu výhrad k tomu, co již bylo nakoupeno, a nesouhlasím s navyšováním těchto nákladů.
Je nutné stále opakovat, že vydávat 5 % českého HDP na zbrojení by znamenalo výdaje v objemu 400 miliard korun ročně. Celkové výdaje českého státního rozpočtu jsou cca 2 000 miliard, a tzv. mandatorní (povinné) výdaje - důchody, nemocenská, mateřská - činí 1 600 miliard korun ročně (20 % HDP). Čili kdybychom šli cestou zvýšení výdajů na zbrojení na 5 % HDP, v rozpočtu by už nezbyla ani jediná koruna na platy státních zaměstnanců, na jakékoli investice (doprava, byty) ani na provozní výdaje státu. Takže ten, kdo volá po tomto závazku, je buď totální ekonomický analfabet, nebo pracuje proti ČR v cizím zájmu.
NATO ve svém závěrečném prohlášení po summitu v Haagu použilo vůči Rusku v souvislosti s Ukrajinou měkčí formulaci než v předchozích letech po zahájení vojenské operace. Jak lze tuto změnu vysvětlit?
Je dost možné, že si (na rozdíl od politiků) zbrojní koncerny uvědomují, že bez ruských surovin nebudou jejich plány na vyšší útratu mít šanci na realizaci. Vědí, že dříve či později budou muset s Rusy jednat a především obchodovat. Je také jasné, že to vědí i Rusové a že dosavadní přístup západu k Rusku nezapomenou.
Děkujeme za rozhovor.
