Federalizace Evropy? Vítězem bude bruselské politbyro, nikoliv ČR, tvrdí Nerušil
Prezident Petr Pavel na debatě s občany v Litomyšli řekl, že je zastáncem myšlenky Spojených evropských států, tedy federalizace evropských zemí do jednoho státního celku. Jak toto tvrzení vnímáte? Neohrozil by takový model svrchovanost České republiky?
V zásadě mě vyjádření Petra Pavla ani nepřekvapuje, protože je pokračovatelem politiky Fialovy vlády, pro kterou byla obrana národních zájmů sprostým slovem. Byla to vláda založená na havlistické představě hodnotové politiky, realizované na úkor národních zájmů. Federalizace Evropy by jistě přinesla určité přidané hodnoty, jen si nejsem jistý, jestli by to byly hodnoty prospěšné pro naši zemi. Spíše se obávám, že opak je pravdou. Mezi beneficienty takové politiky bychom pak rozhodně jako Česká republika nepatřili. Nemluvě o tom, že současné politiky Evropské unie, prosazované formou nařízení a směrnic jsou vůči naší svrchovanosti nepřátelské už nyní více, než by bylo žádoucí.
Které země by byly hlavními příjemci výhod takového modelu?
Federalizace Evropy by zcela jistě posílila velké země Evropské unie, jako je Francie a Německo. V druhé řadě pak Itálii, Španělsko a Polsko. Není mi ale úplně jasné, jaké výhody by federalizací získaly střední a malé země. Největším vítězem federalizace by však bylo bruselské politbyro v podobě nikým nevolené Evropské komise a navazujícího úředního aparátu. Tyto struktury nemají žádnou, nebo jen minimální vazbu na demokratické procesy a demokratickou kontrolu. Evropské státy by se v takovém případě ocitly pod úřednickým diktátem, navíc bez možnosti korekce prostřednictvím demokratických mechanismů. Vlastně si ani moc neumím představit, jak by takový útvar mohl fungovat. Komu by vláda bruselské federace byla odpovědná, komu by skládala účty? Myslím, že by se jednalo o absolutistický útvar, jaký tu nebyl od dob starověkého
Egypta.
Petr Pavel se zjevně inspiruje modelem USA, kde vznikl národ převážně z přistěhovalců. Evropské státy jsou však historicky formovány původním obyvatelstvem s dlouhou kulturní kontinuitou. Je takový model v evropském kontextu vůbec realizovatelný?
Model spojených států evropských není v Evropě realizovatelný, a ani proces federalizace USA není srovnatelný s procesem evropské integrace. USA vznikaly na základě územních výbojů, zabírání půdy, nákupu teritorií, atd. Až na výjimky se nejednalo o dobrovolné sjednocování území amerického kontinentu do většího federativního celku, ale o postupnou expanzi. Proces Evropské integrace je naopak založen na představě vzájemně výhodné spolupráce mezi národními státy, zvláště pak v ekonomických otázkách.
Neumím si představit, jak by mohla federalizovaná Evropská unie fungovat, aniž by se nestala žalářem národů. Na federaci se může domluvit několik kulturně blízkých národů, nikoliv ale několik stabilizovaných desítek zemí, s tak rozmanitou kulturní, jazykovou a územní pestrostí.
V mládí Pavel podporoval jednotu socialistických států, nyní prosazuje Spojené státy evropské. Čím si vysvětlujete tuto prezidentovu náklonnost k velkým globalistickým projektům?
Nemyslím si, že by se jednalo úplně tak o náklonnost k velkým globalistickým projektům, jako spíše o jeho tendenci k servilitě, ke které ho vychovala armáda. Petr Pavel se nikdy neprofiloval jako vizionář, spíše byl zvyklý přijímat pokyny a přebírat názory. Intuitivně
se tedy přidává na stranu toho, co vnímá jako žádoucí ze strany svého blízkého okolí, ve kterém dominuje jeho „přítel po boku“, Petr Kolář. A o tom je známo, že jeho zájmy jsou lecjaké, jen ne české.
Děkujeme za rozhovor!
