V Evropě nastane energetická drahota až nouze. Kobza uvedl následky delšího konfliktu v Íránu

Pane Kobzo, jaké hlavní cíle sledují Spojené státy ve vojenské operaci proti Íránu?

Začnu trochu zeširoka. Podle mne jde v americké zahraniční politice především o to, kdo bude v Americe prezident. Jako příklad mohu uvést Carterův značně naivní pokus řešení krize amerických rukojmích v Teheránu v 1979 (když už se bavíme o Íránu) a následné vyjednávání s Khomejním, kde se řešilo nikoliv zda, ale KDY americká rukojmí propustí. Jestli do amerických voleb (a to by je vyhrál Carter), anebo po volbách (pak by je vyhrál Raegan). Nakonec to byl tedy paradoxně Khomejní, kdo rozhodl (a nechal si jistě dobře zaplatit), kdo bude v USA prezidentem, navzdory tomu, že to byl právě Carter, který ho „udělal“ tím, že odsouhlasil rozpoutání revolty proti šáhovi Páhlavímu a jeho následný odchod z Íránu.

Takže jako příčinu vidím nadcházející volby v USA, do kterých Trump potřebuje nějaké zářící vítězství.

V proklamovaném případě slibovaného pádu íránského režimu a nastolení proamerické loutkové vlády bude levný přístup amerických korporací k íránským ropným a plynovým zásobám jen vítaným bonusem k vítězství ve volbách. Osobně ale o takovém vývoji značně pochybuji.

Lze podle Vás tento konflikt interpretovat jako část širšího souboje mezi USA a Čínou? Například po americké operaci ve Venezuele Čína ztratila přístup k venezuelské ropě a nyní hrozí riziko, že přijde o íránské energetické zdroje.

Pořád je zde zásadní otázkou, o čem vlastně jednali pánové Trump a Putin na Aljašce a o čem jednaly americké delegace v Číně. Podle mne si tam dělili svět (Evropa za jižní Ameriku atd.)

O blízký východ (a především jeho zdroje) se vede boj i se sdružením BRICS, na které naše pravdomluvná objektivní a nestranná média vytrvale zapomínají. Postavit ropovod z Íránu do Číny anebo (pravděpodobnější) použít swapové dodávky přes Rusko výpadek venezuelské ropy Číně snadno nahradí.

Indopacifická situace je pro Trumpa citlivá, ale on ví, že Čína potřebuje ještě cca 2 roky k dostavění posledních letadlových lodí, aby vyrovnala námořní síly s USA. Je tedy otázkou, kdo po amerických prezidentských volbách tuto situaci bude řešit. V té době se ale již bude válčit jinak, super rychlými raketami a bezpilotními prostředky a v tom je Čína hodně vepředu a dost nezávislá, na rozdíl od západu, závislého na čínských surovinách. I když je Čína stranou pozornosti našich médií, ten vývoj v oblasti je velmi zajímavý a pro nás tady, na „bezvýznamném poloostrově na západ od Ruska, zvaném Evropa“ velmi důležitý.

Marco Rubio prohlásil, že cílem této operace není změna režimu v Íránu, ačkoli USA by takový výsledek uvítaly. Jak hodnotíte šance na zachování současného režimu vzhledem k úmrtí klíčových osobností v nejvyšším vedení země?

Zveřejnil jsem svůj názor před pár dny v Parlamentních listech. Pokud padne současný íránský režim, máme před sebou několik špatných anebo horších možností:

1. Dojde k vojenskému puči a vládu převezme vojenská junta IRGC

2. Dojde k občanské válce, kterou perfektně vycvičené, vyzbrojené a zásobené IRGC vyhrají a pak viz bod 1.

3. IRGC nacpou svoje lidi (např. gen. Qalibaf) jako civilisty do nejvyšších mocenských struktur, provedou nahrané volby, utáhnou režim a pojedou skrytě vládu junty IRGC.

Všechny varianty budou mít společné to, že se režim v první řadě nemilosrdně zbaví oponentů. Může se tedy snadno stát, že budeme špendlíčkem hrabat po Khamenejím, až bude v Íránu vládnout vyzbrojená vojenská junta, ideologicky naprosto pevná a odhodlaná pomstít se za vraždu vůdce a dalších proponentů islámského režimu. Navíc zde bude její výrazná podpora mezinárodnímu terorismu.

Jak hodnotíte reakci lídrů Evropské unie na tuto operaci?

Máme dvě reakce, a tudíž i dva postoje evropských lídrů, které můžeme popsat:

Jako opatrně servilní až podlézavou, bez ohledu na skutečnou podstatu toho, co se tam děje, a co to způsobí v regionu a v Evropě. Vyjadřuje tradiční souhlas se vším, co USA podnikaly a podnikají bez ohledu na právní rámce a lidské utrpení.

Jako výraz obav, jaké neštěstí Evropě válka v regionu přinese, a zde se objevují pozoruhodné shody mezi lidmi a stranami, které se názorově nikdy nepotkaly.

Jak se podle Vás může dále vyvíjet tento konflikt? Stane se podle Vás dlouhodobým, nebo se vyřeší v nejbližších týdnech?

Jak jsem již zveřejnil, domnívám se, že otázkou je, jak dlouho ten konflikt budou potřebovat USA, Izrael, a nakonec i íránský režim. Je otázkou, jak dlouho bude Američanům trvat vystřílet všechnu munici, kterou si k útoku přivezli. Také podle momentálního vývoje operací.

Jaké důsledky by mohla mít americko-izraelská operace pro Blízký východ? Může dojít k další migrační vlně?

Migrační vlna celkem jistě zamotá mnoha politikům (zejména progresivistickému vedení EU) hlavu, protože pokud ten konflikt potrvá déle, rozšíří se po regionu a dají se do pohybu masy lidí jako v té nejhorší noční můře. Všichni půjdou do Evropy (pokud se sem nerozšíří válka z Ukrajiny, jak se mnoho politiků snaží) ať již jako skuteční uprchlíci, a nebo – a to v daleko větších počtech - se budou snažit využít příležitosti jako v letech 2016-2019, kdy všichni nelegální migranti tvrdili, že jsou Syřané.

No a spolu s tím, že letos začne platit Migrační pakt, podepsaný bývalým (naštěstí) ministrem Rakušanem, tak se opravdu máme na co těšit.

No a tady u nás?

Zdražení cen ropy a plynu zatím odráží jen burzovní spekulace. Až válka poběží delší dobu, v souvislosti s uzavřením Hormuzského průlivu a omezením dopravy v Rudém moři, zničením Nordsteamů a idiotským „odstřižením“ se od levných a spolehlivých ruských zdrojů energií se dopady synergicky spojí a v Evropě nastane energetická drahota až nouze.

Děkujeme za rozhovor.