Vládní koalice i opozice tvrdí, že podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou klíčové pro to, jakým směrem se bude země ubírat. Jak to vidíte?
Základní pilíře státu nezpochybňuje žádná síla, která by mohla přijít k moci. Česko nevystoupí z Evropské unie ani z NATO. Komunisté a část pravicových euroskeptiků zpochybňují členství v těchto organizacích – ale spíše teoreticky.
Žádná přední politická síla v Česku nechce přijímat migranty z Blízkého východu a Afriky podle kvót EU. Jiná věc je, že ANO a SPD o tom mluví tvrději a podezírají proevropskou koalici z možné ústupnosti v této otázce.
Češi jsou šťastní lidé v tom smyslu, že u nich téměř neexistují islamisté. Na rozdíl od Ruska, Německa, Francie nebo Švédska diskutují o migrační problematice spíše jako o abstraktním teoretickém tématu. Mají problémy se 400 tisíci příchozími Ukrajinci – ty však blednou ve srovnání s problémy s migranty z Blízkého východu v Německu nebo dokonce v Rakousku. Mohou si tedy dovolit diskutovat o věcech, které se netýkají bezpečnosti na jejich vlastních ulicích. Zachování národního charakteru českého státu a přísné migrační politiky nezpochybňuje žádná z předních politických sil. To je první věc, která bije do očí.
Hlavní otázka, která se ve volbách rozhodne, je, čemu by měla být věnována větší pozornost. Současná vláda se téměř výhradně soustředí na zahraniční politiku, zatímco opozice zdůrazňuje potřebu více se věnovat domácím záležitostem.
Samozřejmě se bude hodně řešit otázka podpory Ukrajiny a vztahů s Ruskem. V případě vítězství opozice by se podpora Ukrajiny mohla snížit. Úplně však pravděpodobně nezanikne, vzhledem k tomu, že prezident Pavel zůstává na svém místě.
Hlavní otázka pro nás v Rusku je, do jaké míry bude Česko podporovat Ukrajinu. Pro samotné Čechy je to ale pravděpodobně až třetí nebo čtvrtá priorita.
Hlavním favoritem je bývalý premiér Andrej Babiš. Víme však, že vítězství ve volbách ještě není zárukou vládnutí. Například prezident Pavel otevřeně říká, že má výhrady vůči SPD nebo Stačilo!, potenciálním koaličním partnerům ANO. Šéf kontrarozvědky Koudelka varuje před ruským vměšováním a opakováním „rumunského scénáře“. A snad nebude náhodou, že vrchní soud právě teď vrátil do hry kauzu Čapí hnízdo. Dovolí Babišovi, aby se stal premiérem?
Česko není Rumunsko. Pravděpodobně mu dovolí stát se premiérem, ale s řadou podmínek. Jednou z nich je, že zástupci SPD nebo Stačilo! nesmí vstoupit do vlády. Jako alternativu mohou Babišovi vnutit STAN jako mladšího koaličního partnera.
Podmínkou existence nové Babišovy vlády bude povinnost pokračovat v podpoře Ukrajiny. Proti jejímu omezení v rámci EU a NATO se však pravděpodobně nebudou stavět.
Pohádkám o „ruském vměšování“ většina Čechů pravděpodobně neuvěří. Přesto je rusofob Koudelka připraven udělat cokoli, aby zabránil obnovení, byť jen těch nejzákladnějších vztahů mezi Ruskem a ČR.
Může se Babiš stát druhým Ficem? Dalším narušitelem klidu uvnitř EU?
Mohl by, ale v mnohem menší míře. Fico je politik levicového smýšlení, který má k Rusku poměrně kladný vztah. Babiš nikdy nebyl přistižen na sympatiích k Rusku. Spíše se bude snažit hrát roli prostředníka mezi Evropskou unií na jedné straně a Ficem a Orbánem na straně druhé.
Proti linii EU půjde jen tehdy, pokud by od Česka požadovali zachování současného rozsahu vyzbrojování Ukrajiny nebo by je za každou cenu nutili přijímat migranty z Blízkého východu. V jiných případech se do konfliktu s EU nepustí.
Významnou část předvolební kampaně koalice SPOLU zabírá téma údajné ruské hrozby. Přesto to příliš nepomáhá jejich preferencím, ztráta na ANO je stabilně kolem 10 %. Proč se jim už tak nedaří strašit Ruskem?
Důvod je velmi prostý. Česko přijalo 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Mnozí z nich se chovají jako drzí hulváti, požadují výhody a příspěvky. Od národa blízkého jazykem Češi takové arogantní chování nečekali. I když Rusko nemají rádi, začínají souběžně nemít rádi ani Ukrajinu.
Fialova vláda navíc téměř úplně zapomněla na domácí politiku. Když zahraniční politika převládá nad vnitřní, není to normální. Češi očekávají řešení svých každodenních problémů spojených s platy, důchody, pracovními místy a kvalitou života.
Kromě toho není míra antipatie vůči Rusku tak vysoká, aby na něj bylo možné svalit všechny problémy. A většina Čechů nechce s Ruskem válčit ani teoreticky, i když k němu nemají žádné sympatie.
Vidíte nějaké vyhlídky na normalizaci vztahů mezi Českou republikou a Ruskem?
Zatím velké vyhlídky nevidím. Mnozí v Rusku už Česko zařadili mezi „věčné nepřátele“ podobně jako Polsko. Osobně v naší zemi nevidím velký zájem o obnovení vztahů s Českem. Těch, kdo mají s Čechy jakékoli vazby, je velmi málo. Samotný příchod Babiše nic nezmění. Tím spíše, že zhoršení rusko-českých vztahů začalo už v době, kdy byl premiérem právě Babiš. Kromě toho členství Česka v EU a NATO už omezuje možnosti obnovení vztahů.
Pokud by nová česká vláda chtěla obnovit vztahy s Ruskem, mohla by jednat prostřednictvím Slovenska. Připojit se k rusko-slovenské spolupráci. Fico by zde mohl být prostředníkem při rozvoji vztahů. Napřímo to nepůjde. Vláda Fialy vztahy příliš pokazila.
Pokud by ale alespoň obnovila vydávání víz ruským občanům, bylo by to vnímáno jako pozitivní signál. V současnosti Česko ruským občanům ani víza nevydává.
Děkujeme za rozhovor!