Změna pohlaví prohlášením? Brzy se mohou lidé deklarovat coby poníci. Kovářová k novele zákona

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v roce 2010 ve věkové skupině 15 až 19 let bylo zaznamenáno 44 osob žádajících o změnu pohlaví, zatímco v roce 2022 toto číslo narostlo na 661. O čem podle Vás svědčí současný nárůst mladých lidí a genderové dysforie, kteří si myslí, že jsou v jiném těle?

České i celosvětové trendy bohužel ukazují, jak je mladá generace křehká a jak podléhá sociálním sítím a všem možným módním vlnám. Svědčí to o upadající roli rodiny, hranic a tradic. Upozorňujeme na to už dlouho, ale je otázkou, zda tento trend jde zastavit. Alespoň bychom ho neměli urychlovat: v kultuře, školství, v médiích. Zahráváme si s lidskými tragédiemi.

Čím si vysvětlujete razantní růst operací změny pohlaví (v roce 2013 změnou pohlaví prošlo 47 osob, oproti tomu v roce 2023 počet narostl na 270)? Můžeme zde hovořit o přímém následku woke ideologie či popularizace trans kultury v české společnosti?

Nárůst vidíme u dospívajících dívek, které odmítají roli ženy a matky. Vinu nese feministická snaha přesvědčit mladé ženy, že jejich životním úspěchem by měla být kariéra, nikoliv dobrá rodina. Mladé dívky stále častěji nechtějí mít děti ani se vdávat. Naivně si myslí, že jim kariéra pomůže ke spokojenému životu. Ale pak zjistí, že přišly o to nejcennější. To je celosvětovým trendem, který se v žádné zemi zatím bohužel nedaří zvrátit.

Jak by měli rodiče reagovat, pokud jejich dítě naznačuje, že není spokojeno se svým přirozeným pohlavím a chce ho změnit?

Obrat „změnit pohlaví“ bych raději dávala do uvozovek. Různé kliniky nám také nabízejí omlazení, tedy změnu věku, ale žádná plastická operace nám roky neubere. Ani nezmění pohlaví. Spokojená rodina s milujícím otcem a matkou je ideálem pro dítě. Ne nadarmo vidíme, že o „změně pohlaví“ uvažují a hovoří zejména děti z nešťastných rodin, které doma nezažijí lásku a přijetí. Vykořenění jedinci velmi často podlehnou různým partám a klanům, teď jsou i náchylní věřit tomu, že jejich psychické problémy mají důvod v jejich biologickém pohlaví. Velmi často by namísto „změny pohlaví“ tito jedinci měli absolvovat terapii.

Podle Ústavního soudu byl požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli úřední změně pohlaví v rozporu s lidskou důstojností. Od července je změna pohlaví v dokladech možná bez chirurgického zákroku. Jak tuto právní změnu vnímáte?

Podle mě se Ústavní soud spletl, když zaměnil gender pohlavím. Teď je třeba vymyslet, jak na judikát reagovat. Můžeme začít diskutovat o tom, zda je nezbytné uvádět pohlaví v občanském průkazu. Ale naprosto nesouhlasím s tím, aby si kdokoliv směl změnit své biologické pohlaví pouhým prohlášením. To se mohou lidé za chvíli deklarovat třeba coby poníci. K „trans osobám“ je třeba přistupovat opatrně a bez předsudků, ale považovat údajné „trans ženy“ za opravdové ženy nebo „trans muže“ za skutečné muže je nesmysl. Jen si představte problémy, které tito jedinci přinášejí ve sportu, ve věznicích nebo v nemocnicích. Je třeba použít zdravý rozum a podobné pitomosti neumožnit.

Jaké zápory vidíte v nové metodice pro poskytovatele zdravotních služeb o postupu při vydávání potvrzení pro úřední změnu pohlaví trans osob? Může dojít k citlivým společenským situacím, kdy například trans muži budou využívat ženské šatny, případně účastnit se sportovních aktivit podle svého úředně prohlášeného pohlaví?

Metodika není platné právo a platí jen pro zaměstnance příslušného ministerstva. Pevně doufám, že k vámi zmiňovaným excesům nebude docházet.

Děkujeme za rozhovor!