Vadí zákon o neziskovkách? Měli vyskakovat proti tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc, tvrdí Jakl

© Facebook / Ladislav Jakl
Ředitel Centra společenských studií IVK Ladislav Jakl vysvětlil odpor mainstreamu vůči připravovanému zákonu o neziskových organizacích. „Platí je nadnárodní vlivové instituce, aby tu za ně dělaly špinavou práci,“ řekl pro neČT24. Mediální smršť kolem zákona označil za typické nálepkování.

Pane Jakle, co si myslíte o záměru Babišovy vlády připravit zákon o neziskových organizacích? V čem může být přínosný?

Neznám střeva tohoto konkrétního návrhu, ale o tomto tématu mluvím a píšu již dlouho a nepředpokládám, že se nějaký návrh blíží mým představám. Celý pojem „nezisková organizace“ je od samého začátku podvod. Původní myšlenka byla udělit daňové úlevy nadacím a charitativním iniciativám bohatých mecenášů a organizátorů dobročinných sbírek. Už s tím nemohu souhlasit. Úleva pro jednoho vždy znamená vyšší povinnosti pro druhé – a jak ti k tomu přijdou. A to jsem nemohl tušit, jak se po letech původní idea ještě znetvoří sítí veřejných dotací. Základní argumentací obhájců tohoto systému je, že tzv. neziskové organizace vyvíjejí veřejně prospěšnou činnost „za stát“. Jenže to je lež. Stát má zcela dostatečné nástroje, jak pověřit výkonem prospěšné činnosti své rozpočtové a příspěvkové organizace, popřípadě vypsat veřejnou zakázku. V takových případech by zadavatel jasně vymezil, co a v jakém rozsahu má být plněno a za kolik. U „neziskových organizací“ si tyto organizace samy určují, co, za kolik a v jaký prospěch budou konat. Daňový poplatník povinně přispívá, ale nemá žádnou možnost určovat či kontrolovat, co se za jeho peníze dělá. Celý tento systém je nutno bez náhrady celý zrušit. Jakýkoli návrh, který by nás byť jen o milimetr přiblížil k takovému řešení, je jistě dobrý, ale zároveň jistě nedostatečný.

Opozice a mainstreamová média tvrdí, že zákon je údajně vytvořen „po vzoru Ruska“, navzdory tomu, že podobný zákon poprvé vznikl v roce 1938 ve Spojených státech amerických (Foreign Agents Registration Act neboli FARA). Co si o této kritice myslíte?


To je typický případ pokroucené debaty. Nemluví se o meritu, o obsahu, jen o nálepkách.

Podle názoru odpůrců zákona kvůli vágnímu znění „zahraničního vlivu“ může údajně ohrozit lidskoprávní organizace, provoz výzkumných a vědeckých institucí. Jsou tyto obavy opodstatněné?

Tak měli nejdřív vyskakovat proti šikanóznímu zákonu o tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc.

Zákon zavádí hlavní novinku: podle zákona se budou muset registrovat neziskovky se zahraničními vazbami. Proč podle Vás tento požadavek vyvolává ostrý odpor mainstreamu a opozice?

Protože je platí nadnárodní vlivové instituce, aby tu za ně dělaly špinavou práci.

Děkujeme za rozhovor!