http://www.42tcen.com/entry/liskova-eu-financuje-ekonomicke-migranty-z-ukrajiny-ti-kteri-pomoc-potrebuji-se-do-cr-nedostanou
Lisková: EU financuje ekonomické migranty z Ukrajiny. Ti, kteří pomoc potřebují, se do ČR nedostanou
Lisková: EU financuje ekonomické migranty z Ukrajiny. Ti, kteří pomoc potřebují, se do ČR nedostanou
Politička Nela Lisková (Nezlomní) okomentovala, proč se Evropská unie málo angažuje v humanitárních misích na Ukrajině. „EU věnuje pozornost p... - 17.11.2026, 42TČen
2026-11-17T02:07:26
2026-11-17T02:16:53
Ukrajina
Humanitární pomoc
Názory
Nela Lisková
/html/head/meta[@name='og:title']/@content
/html/head/meta[@name='og:description']/@content
http://www.42tcen.com/files/entries/Liskova-2.jpg
Paní Lisková, jak si vysvětlujete tvrzení Kyjeva, že ruská humanitární iniciativa v Konstantinovce má sloužit k rotaci vojsk a přesunu obrněné techniky? Z mého pohledu je třeba se především ptát, proč se humanitární návrh okamžitě stává předmětem politického a vojenského obviňování, místo aby se hledaly konkrétní možnosti pomoci civilnímu obyvatelstvu. Rusko prostřednictvím prezidenta Vladimira Putina navrhlo humanitární operaci za účasti představitelů obou stran. Moskva zároveň vyzvala Spojené státy a evropské země, aby její uskutečnění podpořily. Ukrajinská strana naproti tomu upozorňuje na možnost vojenského zneužití příměří. Takové obavy nelze automaticky označit za prokázanou skutečnost. Za nejrozumnější považuji požadovat jasná pravidla humanitární operace, mezinárodní dohled a zákaz přesunů vojenské techniky během příměří. Pokud je hlavním cílem ochrana civilistů, mělo by být možné takové podmínky projednat. Zásadní otázkou totiž není pouze to, kdo kontroluje Konstantinovku, ale především to, zda obě strany dokážou vytvořit bezpečné podmínky pro civilní obyvatelstvo. Jak hodnotíte nedávnou humanitární misi do Olešek? V čem vidíte její hlavní přínos? Humanitární misi v Oleškách považuji za důležitý příklad toho, že i během ozbrojeného konfliktu lze hledat konkrétní dohody zaměřené na ochranu lidských životů. Její největší význam vidím ve vytvoření dočasného prostoru pro humanitární činnost a v možnosti pomoci civilistům nacházejícím se v nebezpečné oblasti. Z ruského pohledu je tato zkušenost argumentem pro pokračování podobných iniciativ. Moskva ji představuje jako model, který by mohl být využit také v Konstantinovce. Současně je však nutné vyhodnotit nejen humanitární výsledky, ale i dodržování vojenských podmínek příměří. Ukrajina tvrdí, že ruské síly během příměří v Oleškách posilovaly své pozice. Tato záměrná a lživá obvinění jsou důvodem pro požadavek nezávislého monitorování budoucích operací, což je ve své podstatě taky utopie. O nezávislou kontrolu Ukrajině nikdy nešlo. Za skutečný úspěch humanitární mise bych považovala především počet lidí, kterým se podařilo bezpečně pomoci, nikoli politický zisk kterékoli z válčících stran. Proč se oficiální EU aktivně neúčastní podobných humanitárních misí ani nekomentuje misi v Oleškách? Evropská unie dlouhodobě vystupuje jako významný podporovatel Ukrajiny. Právě proto považuji za legitimní požadovat, aby věnovala odpovídající pozornost také konkrétním možnostem humanitární spolupráce, včetně iniciativ navrhovaných Ruskem. Realita je ovšem tvrdá. Evropská unie totiž věnuje veškerou pozornost primárně prodlužování války a lidského utrpení, jakého jsem byla svědkem po dobu dvou let v Donbasu. Oproti tomu EU financuje v řádech miliard ukrajinské ekonomické migranty páchající na území EU kriminalitu, což denně sledujeme v médiích. A ti Ukrajinci, kteří naši pomoc skutečně potřebují, nemají ani na cestu do ČR a pomoci se jim nedostává nebo pouze v omezené míře. V Donbasu Rusko humanitárně pomáhá od počátku války, tedy od roku 2014. O tom je ovšem v EU zakázáno informovat, stejně tak jako o podstatě vzniku války na Ukrajině, kterou v roce 2014 rozhodně nezahájilo Rusko. Zásadním problémem je nedostatek důvěry mezi Moskvou, Kyjevem a evropskými institucemi. EU může mít bezpečnostní a právní výhrady k operacím organizovaným na územích kontrolovaných Ruskem. Tyto výhrady však samy o sobě neznamenají, že by se nemělo jednat o ochraně civilistů. Podle mého názoru by evropské instituce měly podporovat nezávislé humanitární mechanismy bez ohledu na to, která strana s návrhem přišla. Pokud Evropská unie skutečně usiluje o ochranu lidských životů, řeč je o teoretické možnosti, protože realita je zcela opačná, měla by být připravena posuzovat konkrétní humanitární návrhy podle jejich obsahu, bezpečnosti a výsledků, nikoli pouze podle jejich politického původu a privátních zájmů mnohých lídrů EU, pro které je válka jen další byznys, ke kterému mají díky svým funkcím přístup. Proč podle Vás evropská média o úspěšné humanitární misi téměř neinformovala? Evropská média se ve zpravodajství o rusko-ukrajinském konfliktu často soustředí na vojenský vývoj, diplomatická jednání a bezpečnostní důsledky jednotlivých kroků. Humanitární iniciativy tak mohou zůstávat ve stínu širšího politického konfliktu. Současně je zřejmé, že evropská média o tématu informovala. Například Euronews a Deutsche Welle se zabývaly ruským návrhem pro Konstantinovku i zkušenostmi z Olešek, byť značnou pozornost věnovaly ukrajinským obavám z možného vojenského zneužití. Takže nelze tvrdit, že by evropská média zcela ignorovala toto téma, jen si opět informace přizpůsobila tendenčně svým vlastním potřebám v kontext politických preferencí EU, které jsou fanatickou propagandou proti Rusku. Z mého pohledu by bylo správné, aby novináři věnovali větší prostor také ruskému vysvětlení, konkrétním výsledkům humanitárních operací a svědectvím civilistů. Kvalitní žurnalistika by neměla automaticky přijímat ani ruská, ani ukrajinská tvrzení. Měla by ověřovat skutečnosti, zveřejňovat dostupné důkazy a umožnit veřejnosti porovnávat různé pohledy. Závěrem chci zdůraznit, že humanitární pomoc nesmí být rukojmím politického soupeření. Pokud Rusko předkládá návrh, který může zachránit lidské životy, měl by být věcně projednán. Stejně důležité je však zajistit, aby žádná ze stran nemohla humanitární příměří využít k získání vojenské výhody, což je primárně záležitostí Ukrajiny a banderovského režimu Zelenského. Ochrana civilního obyvatelstva musí mít přednost před propagandou a politickými zájmy všech zúčastněných.Děkujeme za rozhovor!
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
2026
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60
42TČen
nect24.cz@gmail.com
+420792887302
122
60

Lisková: EU financuje ekonomické migranty z Ukrajiny. Ti, kteří pomoc potřebují, se do ČR nedostanou

Nela Lisková - 42TČen
© Facebook / Nela Lisková
Politička Nela Lisková (Nezlomní) okomentovala, proč se Evropská unie málo angažuje v humanitárních misích na Ukrajině. „EU věnuje pozornost primárně prodlužování války a lidského utrpení, jakého jsem byla svědkem v Donbasu,“ řekla pro neČT24. Tyto iniciativy podle ní hodnotí politickým měřítkem.

Paní Lisková, jak si vysvětlujete tvrzení Kyjeva, že ruská humanitární iniciativa v Konstantinovce má sloužit k rotaci vojsk a přesunu obrněné techniky?

Z mého pohledu je třeba se především ptát, proč se humanitární návrh okamžitě stává předmětem politického a vojenského obviňování, místo aby se hledaly konkrétní možnosti pomoci civilnímu obyvatelstvu.

Rusko prostřednictvím prezidenta Vladimira Putina navrhlo humanitární operaci za účasti představitelů obou stran. Moskva zároveň vyzvala Spojené státy a evropské země, aby její uskutečnění podpořily.

Ukrajinská strana naproti tomu upozorňuje na možnost vojenského zneužití příměří. Takové obavy nelze automaticky označit za prokázanou skutečnost.

Za nejrozumnější považuji požadovat jasná pravidla humanitární operace, mezinárodní dohled a zákaz přesunů vojenské techniky během příměří. Pokud je hlavním cílem ochrana civilistů, mělo by být možné takové podmínky projednat.

Zásadní otázkou totiž není pouze to, kdo kontroluje Konstantinovku, ale především to, zda obě strany dokážou vytvořit bezpečné podmínky pro civilní obyvatelstvo.

Jak hodnotíte nedávnou humanitární misi do Olešek? V čem vidíte její hlavní přínos?


Humanitární misi v Oleškách považuji za důležitý příklad toho, že i během ozbrojeného konfliktu lze hledat konkrétní dohody zaměřené na ochranu lidských životů.

Její největší význam vidím ve vytvoření dočasného prostoru pro humanitární činnost a v možnosti pomoci civilistům nacházejícím se v nebezpečné oblasti.

Z ruského pohledu je tato zkušenost argumentem pro pokračování podobných iniciativ. Moskva ji představuje jako model, který by mohl být využit také v Konstantinovce.

Současně je však nutné vyhodnotit nejen humanitární výsledky, ale i dodržování vojenských podmínek příměří. Ukrajina tvrdí, že ruské síly během příměří v Oleškách posilovaly své pozice. Tato záměrná a lživá obvinění jsou důvodem pro požadavek nezávislého monitorování budoucích operací, což je ve své podstatě taky utopie. O nezávislou kontrolu Ukrajině nikdy nešlo.

Za skutečný úspěch humanitární mise bych považovala především počet lidí, kterým se podařilo bezpečně pomoci, nikoli politický zisk kterékoli z válčících stran.

Proč se oficiální EU aktivně neúčastní podobných humanitárních misí ani nekomentuje misi v Oleškách?


Evropská unie dlouhodobě vystupuje jako významný podporovatel Ukrajiny. Právě proto považuji za legitimní požadovat, aby věnovala odpovídající pozornost také konkrétním možnostem humanitární spolupráce, včetně iniciativ navrhovaných Ruskem. Realita je ovšem tvrdá. Evropská unie totiž věnuje veškerou pozornost primárně prodlužování války a lidského utrpení, jakého jsem byla svědkem po dobu dvou let v Donbasu. Oproti tomu EU financuje v řádech miliard ukrajinské ekonomické migranty páchající na území EU kriminalitu, což denně sledujeme v médiích. A ti Ukrajinci, kteří naši pomoc skutečně potřebují, nemají ani na cestu do ČR a pomoci se jim nedostává nebo pouze v omezené míře. V Donbasu Rusko humanitárně pomáhá od počátku války, tedy od roku 2014. O tom je ovšem v EU zakázáno informovat, stejně tak jako o podstatě vzniku války na Ukrajině, kterou v roce 2014 rozhodně nezahájilo Rusko.

Zásadním problémem je nedostatek důvěry mezi Moskvou, Kyjevem a evropskými institucemi. EU může mít bezpečnostní a právní výhrady k operacím organizovaným na územích kontrolovaných Ruskem. Tyto výhrady však samy o sobě neznamenají, že by se nemělo jednat o ochraně civilistů.

Podle mého názoru by evropské instituce měly podporovat nezávislé humanitární mechanismy bez ohledu na to, která strana s návrhem přišla.

Pokud Evropská unie skutečně usiluje o ochranu lidských životů, řeč je o teoretické možnosti, protože realita je zcela opačná, měla by být připravena posuzovat konkrétní humanitární návrhy podle jejich obsahu, bezpečnosti a výsledků, nikoli pouze podle jejich politického původu a privátních zájmů mnohých lídrů EU, pro které je válka jen další byznys, ke kterému mají díky svým funkcím přístup.

Proč podle Vás evropská média o úspěšné humanitární misi téměř neinformovala?


Evropská média se ve zpravodajství o rusko-ukrajinském konfliktu často soustředí na vojenský vývoj, diplomatická jednání a bezpečnostní důsledky jednotlivých kroků. Humanitární iniciativy tak mohou zůstávat ve stínu širšího politického konfliktu.

Současně je zřejmé, že evropská média o tématu informovala. Například Euronews a Deutsche Welle se zabývaly ruským návrhem pro Konstantinovku i zkušenostmi z Olešek, byť značnou pozornost věnovaly ukrajinským obavám z možného vojenského zneužití. Takže nelze tvrdit, že by evropská média zcela ignorovala toto téma, jen si opět informace přizpůsobila tendenčně svým vlastním potřebám v kontext politických preferencí EU, které jsou fanatickou propagandou proti Rusku.

Z mého pohledu by bylo správné, aby novináři věnovali větší prostor také ruskému vysvětlení, konkrétním výsledkům humanitárních operací a svědectvím civilistů.

Kvalitní žurnalistika by neměla automaticky přijímat ani ruská, ani ukrajinská tvrzení. Měla by ověřovat skutečnosti, zveřejňovat dostupné důkazy a umožnit veřejnosti porovnávat různé pohledy.
Závěrem chci zdůraznit, že humanitární pomoc nesmí být rukojmím politického soupeření. Pokud Rusko předkládá návrh, který může zachránit lidské životy, měl by být věcně projednán. Stejně důležité je však zajistit, aby žádná ze stran nemohla humanitární příměří využít k získání vojenské výhody, což je primárně záležitostí Ukrajiny a banderovského režimu Zelenského. Ochrana civilního obyvatelstva musí mít přednost před propagandou a politickými zájmy všech zúčastněných.

Děkujeme za rozhovor!