Kovářová: Demografii je třeba začít řešit okamžitě. Je to akutnější než zbrojení

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch informoval, že kvůli změně v porodnosti a stárnutí populace bude transformován systém zdravotní péče. Podle odborníků by měla zůstat porodnická oddělení a zařízení s více než 600 porody ročně. Podle Vojtěchových slov jsou porodnice, v nichž se provádí 150 až 200 porodů za rok, nebezpečné pro rodičky a miminka kvůli nedostatku praxe lékařů. Souhlasíte s tímto názorem?

Stárnutí populace spolu s poklesem porodnosti vyvolá v blízké době nutnost velkých změn ve společnosti. Dala bych ale přednost komplexnímu řešení napříč všemi rezorty. Je evidentní, že na větších specializovaných pracovištích – nejen ve zdravotnictví – lze dosáhnout vyšší kvality i efektivity. Jistěže je třeba myslet i na dostupnost, ale jsme jednou z nejhustěji zalidněných zemí světa a někdy možná stojí o dvacet minut delší cesta za lepší odborností, vybavením, zkušeností a hospodárností. Je to jeden z úkolů pro příští roky.

Babišova vláda přitom považuje zvýšení porodnosti za svou prioritu. Poslanci v prvním čtení podpořili předlohu, podle níž má rodičovský příspěvek vzrůst od příštího roku až o 100 tisíc korun podle počtu nově narozených dětí v rodině. Není tento krok v rozporu s navrženou transformací porodnických zařízení?

Dětí se nebudou rodit podle hustoty porodnic. Ale ani podle výše příspěvků pro rodiče. Pokles porodnosti je zčásti způsoben přirozeným kulturním vývojem, zčásti však protirodinnou politikou státu, který zahrnuje svou protekcí všechny možné projekty, které mají v programu zničit rodinu jako základní společenskou instituci. Stát toho pro zvýšení porodnosti mnoho dělat nemůže. Ale neměl by alespoň dělat nic pro její snižování.

Pokles porodnosti je problémem většiny civilizovaných zemí. V zahraničí jej řeší různými pobídkami a nápady, bohužel žádné kroky ke zlepšení nevedou. Je třeba pozvedávat prestiž rodiny a mladé ženy začít přesvědčovat o tom, že si mají pořizovat děti ve věku mezi 18-25 lety, kdy je ženské tělo ideálně připraveno. Žijeme v dobách, kdy si ženy myslí, že mohou mít kdykoliv a cokoliv. Ale otěhotnět po čtyřicítce se bohužel podaří jen nemnohým z nich. Je to více problém společenského klimatu než dílem institucí. Kdysi existoval film Superdívka o ženě s nadpřirozenými schopnostmi. Podle mne by si ale takový titul spíše zasloužila ta, která má v pětadvaceti tři děti a dobrou rodinu.

Do poloviny příštího desetiletí by mělo také přibýt asi 9 500 lůžek následné péče, do kterých se transformují nevytížená akutní lůžka. Co si o tomto plánu transformace myslíte? Znamená to, že se také mohou změnit standardy/klasifikace akutní péče?

Pevně v to doufám. Reformu zdravotní péče potřebujeme velmi akutně. Jenže prvním krokem by muselo být ujasnění, co ve zdravotnictví je statkem veřejným a co soukromým. Bez toho žádné řešení nebude systémové.

Ministr Vojtěch uvedl, že zdravotní pojišťovny ruší smlouvy se zařízeními bez potřebného počtu výkonů. Povede pak transformace lůžek a nová politika pojišťoven k nevyhnutelnému snížení celkové dostupnosti zdravotnické péče v regionech? Jak mají obce a kraje řešit dostupnost zdravotnické péče? Může proměna v politice pojišťoven vést k růstu počtu soukromých zdravotnických zařízení a většímu rozsahu komerčního zdravotnictví v regionech?

Narážíme na meze takzvaného výkonového systému, na kterém je naše zdravotnictví postaveno. Když to přeženu, zdravotnictví vydělává na opakovaně nemocných, ne na uzdravených a zdravých. Hra na soukromé pojišťovny je fikcí do doby, kdy bude zcela ujasněno, co ve zdravotnictví si platí (nebo předplácí, nebo se na to pojišťuje) každý sám, a co ve zdravotnictví je v zájmu celé společnosti a platí se z peněz veřejných, tam je hra na konkurenci nesmyslem. Ale samostatným problémem je nutná koncentrace odborných pracovišť. Kam půjdete na operaci páteře: tam, kde takovou dělali naposled předloni, nebo kde jich ročně udělají sto padesát a mají na to personál i vybavení i zkušenosti?

Podle projekce statistiků bylo v Česku v roce 2024 asi 494 000 lidí nad 80 let, v roce 2041 by jich mohlo být přes 871 000. Je na tento prudký nárůst početnosti starší generace připraven sociální systém?

Není. Je třeba začít tuto oblast řešit okamžitě. Jde o akutnější výzvy, než je zbrojení nebo Green Deal. A nejde jen o sociální systém. Není na to připravena společnost, naše civilizace, naše instituce.

Jaký vliv bude mít nižší porodnost na státní příjmy a důchody?

Bezprostředně žádný, posléze osudový. Ale na novorozence se nedívejme jen jako na budoucí plátce daní. Jsou to budoucí nositelé naší kultury, naší civilizace, naší státnosti, našeho národa. Možná se tomu někdo směje a volá u toho „po nás potopa“. Já se nesměji. Mne mrazí a mám chuť křičet.

Děkujeme za rozhovor!